|
|
Rozbor sil a prostředků základních složek integrovaného záchranného systému, možnosti k zásahu
Mičánková, Helena ; Rosická, Zdena (oponent) ; Šesták, Ondřej (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na rozbor sil a prostředků HZS ČR, PČR a ZZS. U každé ze jmenovaných složek IZS je vyčleněna jedna z činností, související se vzájemnou spoluprácí u mimořádné události. Jádrem práce je shrnutí sil a prostředků hlavních složek IZS. Největším problémem mobilní techniky v rámci Hasičského záchranného sboru ČR se jeví její zastaralost a potřeba postupné obnovy. V závěru práce je poukázáno na některá negativa a pozitiva v nasazení sil a prostředků včetně návrhu ke zlepšení současné situace. V příloze práce je uvedena případová studie zásahu složek IZS podle skutečné události.
|
|
|
Náročnost profese operátora zdravotnického operačního střediska nejen v době pandemie
ŽABA, Dominik
Tématem této bakalářské práce je Náročnost profese operátora zdravotnického operačního střediska nejen v době pandemie. V teoretické části této bakalářské práce je popsána práce a struktura zdravotnické záchranné služby, činnost, historie a současnost zdravotnického operačního střediska, náplň práce a náročnost profese operátora zdravotnického operačního střediska a dále je v této práci popsána pandemie Covid 19. Praktická část bakalářské práce obsahovala čtyři cíle a čtyři výzkumné otázky. Cílem prvním bylo zmapovat náročnost profese operátora ZOS. Cíl druhý měl za úkol zmapovat změny v práci operátorů ZOS, které nastaly během pandemie Covid 19. Třetí cíl zjišťoval vliv pandemie Covid 19 přímo na jednotlivé operátory ZOS. Posledním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak hodnotí operátoři ZOS svou připravenost na práci operátora ZOS. Empirická část bakalářské práce byla provedena pomocí polostrukturovaného rozhovoru s devíti operátory zdravotnických operačních středisek z Pardubic, Jihlavy a Českých Budějovic. Rozhovor zahrnoval dvacet čtyři otázek, které byly pro lepší přehlednost rozděleny do devíti kategorií. Všechny cíle této bakalářské práce byly splněny na základě zodpovězení všech výzkumných otázek. Bylo zjištěno, že profese operátorů ZOS je nepochybně náročná hlavně po psychické a komunikační stránce. Rovněž byl zjištěn fakt, že se práce operátorů ZOS v době pandemie Covid 19 změnila, neměla ale na operátory ZOS v souvislosti s jejich profesí vážnější vliv. Pozitivně hodnotíme současnou připravenost operátorů ZOS na jejich profesi. Výzkum ovšem poukázal na nedostatečnou připravenost operátorů ZOS před začátkem výkonu tohoto povolání.
|
|
|
Hypoglykemické a hyperglykemické stavy v přednemocniční péči
TOLINGER, Daniel
Diabetes mellitus je v dnešní době často skloňované civilizační onemocnění. Rozhodnul jsem si tedy vypracovat tuto bakalářskou práci, která se zaměřuje na akutní diabetické stavy v urgentní medicíně a přednemocniční péči zdravotnickou záchrannou službou. Cílem práce je poskytnout přehled o standardizované terapii v přednemocniční péči a nejčastějších příčinách akutních diabetických komplikacích, které mohou vést k hospitalizaci a dokonce ohrožení života pacientů s diabetem. Tohoto cíle bylo dosaženo za pomocí sběru dat od zdravotnických záchranářů ze Zdravotnické záchranné služby. Získané poznatky z této práce ukazují, že většina akutních diabetických stavů způsobila chyba pacientů, ať v nepřiměřeném navýšení fyzické námahy nebo aplikaci exogenního inzulínu mimo režim. Pro úspěšnou léčbu akutních diabetických stavů je klíčová správná a rychlá diagnostika, která vychází z dobře odebrané anamnézy a využití dostupné techniky. Cílené terapeutické postupy pomáhají k zvládnutí těchto stavů bez vážnějších dopadů na zdravotní stav pacientů. Vědecký přínos práce spočívá v jejím komplexním a aktuálním přístupu k tématu, který umožňuje lépe porozumět problematice akutních diabetických stavů a poskytuje ucelený pohled na současnou diagnostiku a terapii v přednemocniční péči. Tato práce může být užitečná pro lékaře a sestry pracující v urgentní medicíně nebo zdravotnické záchranáře, kteří se setkávají s těmito stavy v praxi. Závěrem lze říct, že tato bakalářská práce slouží především ke zlepšení péče o pacienty s akutními diabetickými stavy.
|
|
|
Problematika fyzického zatížení záchranáře zdravotnickou technikou a výbavou
PARÁČEK, Martin
Bakalářská práce se zabývá legislativně ukotvenou vybaveností vozidel zdravotnické záchranné služby zdravotnickou technikou a výbavou, která je povinná a každé vozidlo musí tuto podmínku splňovat. Čtenář bude seznámen s rozdíly mezi jednotlivými výjezdovými skupinami a jejich vybaveností. Existuje legislativa stanovující podmínky pro práci s nadměrnými břemeny a jejich limitní hodnoty, které jsou často v praxi zdravotnického záchranáře překročeny. V práci jsou dále zmíněny parametry vybraných a k praxi neodmyslitelně důležitých technických prvků výbavy vozidel ZZS. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat přehled skutečných hmotností výbavy a techniky, porovnat ji s požadavky na vybavení vozidel zdravotnické záchranné služby, zjistit, jak vnímají fyzické zatížení technikou sami záchranáři a tím vytvořit případný podklad k potenciálním inovativním postupům při vybavování výjezdových skupin. Výzkumná část byla vypracována pomocí sběru dat měřením hmotností zdravotnické techniky a výbavy, které následně doplnilo zodpovězení několika otázek čtrnácti zdravotnickými záchranáři ZZS Jihočeského kraje. Před zahájením výzkumu došlo k definici tří výzkumných otázek, týkajících se hmotnosti výbavy, následného porovnání s hygienickými limity, a nakonec názoru na problematiku samotných záchranářů. Splněny byly cíle ohledně vytvoření přehledu o hmotnostech prvků zdravotnické výbavy a techniky, které se běžně užívají v terénu při zásazích zdravotnické záchranné služby, a zjištění mínění záchranářů o daném tématu. Dále bylo porovnáno reálné hmotnostní zatížení technikou s hygienickými předpisy. Cíl vytvořit podklad k potenciálním inovativním postupům byl naplněn.
|
|
|
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska
BARTL, David
Tématem této bakalářské práce bylo Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace dospělého pacienta dispečerem zdravotnického operačního střediska. Práce byla rozdělena do dvou částí. První část byla teoretická, druhá výzkumná. Teoretická část se věnovala Zdravotnické záchranné službě a Zdravotnickému operačnímu středisku. Dále se v práci objevovala zmínka o anatomii srdce a srdeční zástavě. Taktéž pojednávala o problematice neodkladné resuscitace, řetězci přežití a telefonicky asistované neodkladné resuscitaci. Druhou část tvořila výzkumná část. Zde byly stanoveny dvě výzkumné otázky a dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dispečerů zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Druhým cílem bylo zmapovat, jak postupují dispečeři zdravotnického operačního střediska v poskytování telefonicky asistované neodkladné resuscitace. Praktická část byla provedena kvantitativní metodou, a to technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořilo 10 dispečerů krajského zdravotnického operačního střediska Jihočeského kraje, kterým bylo položeno 27 otázek. Získaná data byla pro přehlednost rozložena do 14 kategorií a dále zpracovaná do tabulek. Cíle práce byly naplněny a podařilo se odpovědět na výzkumné otázky. Výzkum ukázal, že teoretické znalosti vedení telefonicky asistované neodkladné resuscitace mají operátoři větší u dospělého pacienta než u dětského. Výzkum také zmapoval postup telefonicky asistované neodkladné resuscitace u jednotlivých respondentů. Výsledky byly brány spíše jako pozitivní.
|
|
|
Zvládání mimořádných událostí v působnosti PČR
ŠÍR, Martin
Tato diplomová práce pojednává o zvládání mimořádných událostí v kompetenci Policie ČR se zaměřením na nasazení nově vzniklé funkce velitele policie. V první části práce je definována mimořádná událost, dále se zde pojednává o vzniku a důvodech vzniku velitele policie a způsobu velení na místě mimořádné události. V praktické části je proveden kvalitativní výzkum pomocí strukturovaných rozhovorů s veliteli základních složek IZS v Praze. Následně je provedena kazuistika rozborem dvou vybraných mimořádných událostí. Na závěr pak dotazníkové šetření se zaměřením na znalost velitele policie řadových příslušníků základních složek IZS.
|
|
|
Připravenost zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Horního Falcu na řešení mimořádných událostí
JAHN, Vojtěch
Záměrem této diplomové práce je představení a rozbor připravenosti zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže Horního Falcu na řešení mimořádných událostí se zaměřením na problematiku přeshraniční spolupráce. V teoretické části je popsán integrovaný záchranný systém obou územních celků s důrazem na zdravotnickou záchrannou službu a její systém poskytování přednemocniční neodkladné péče a systém řešení mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Nedílnou součástí je i legislativa možné spolupráce a významný projekt přeshraniční spolupráce, díky kterému tato činnost vůbec započala. Výzkumná část je provedena formou řízených rozhovorů s vedoucími pracovníky zdravotnických záchranných služeb a vedoucími pracovníky projektu přeshraniční spolupráce. Tito pracovníci se pravidelně účastnili společných cvičení a jejich povědomí o této problematice je na vysoké úrovni. Na základě získaných dat z rozhovorů je provedena SWOT analýza a jsou interpretovány výsledky. Výzkum poukázal na problémy v komunikaci zdravotnických záchranných služeb Plzeňského kraje a Bavorského červeného kříže, problém v jazykové bariéře a různorodosti postupů v řešení mimořádných událostí. Mezi klady se řadí kvalitní příprava zaměstnanců a přínosy z dosud proběhlých cvičení formou nové plánovací dokumentace pro přeshraniční spolupráci. Na základě zjištěných dat a provedené SWOT analýzy je zvolena strategie spojenectví pro využití příležitostí k odstranění nebo zmírnění slabých stránek spolupráce. V diskusi je výsledkem předložení nedostatků a návrh možných zlepšení, která by napomohla v budoucnu možnému zlepšení přeshraniční spolupráce. Tyto návrhy budou prezentovány dotčeným zaměstnancům při dalším jednání projektu přeshraniční spolupráce.
|
|
|
Mimořádná událost v praxi zdravotnického záchranáře
ŠEBEST, Jakub
Poskytovatelé zdravotnické záchranné služby jsou základní složkou integrovaného záchranného systému. Zdravotničtí záchranáři, kteří pracují u zdravotnické záchranné služby, se podílejí na řešení mimořádných událostí ve spolupráci s dalšími složkami integrovaného záchranného systému. Oproti běžným výjezdům zdravotnické záchranné služby je při mimořádných událostech potřeba provádět záchranné a likvidační práce v souladu se stanovenými pravidly integrovaného záchranného systému. Nezbytnou součástí práce zdravotnických záchranářů je nácvik činností při různých mimořádných událostech. Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře s pojmem mimořádná událost a se zapojením zdravotnických záchranářů do řešení mimořádných a krizových událostí. Práce dále poukazuje na časté nedostatky ve znalostech zdravotnických záchranářů a upozorňuje na chyby, jež se mohou objevovat přímo při zásahu. Měla by přispět ke zlepšení vzdělávacího systému zdravotnických záchranářů, kteří se podílejí na řešení mimořádných událostí. K tomuto cíli jsem stanovil dvě výzkumné otázky a dvě hypotézy. Výzkumná otázka 1: Jak zdravotničtí záchranáři vnímají mimořádnou událost? Výzkumná otázka 2: Jaké zkušenosti s řešením mimořádných událostí mají zdravotničtí záchranáři? Hypotéza 1: Znalosti zdravotnického záchranáře o postupech při mimořádných událostech ovlivňuje délka praxe. Hypotéza 2: Znalosti zdravotnického záchranáře o postupech při mimořádných událostech ovlivňují zkušenosti s jejich řešením. Výzkumnou část tvoří rozhovory s deseti zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají své povolání minimálně jeden rok. Dále pak dotazníkové šetření se 106 respondenty, kteří pracují jako zdravotničtí záchranáři minimálně stejnou dobu. Soubor respondentů a informantů tvoří někteří členové zdravotnických záchranných služeb krajů České republiky a jiných/soukromých poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Z výsledků práce je možné vypozorovat nedostatky ve znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti integrovaného záchranného systému, ale i při spolupráci s jeho ostatními složkami, zejména v koordinaci činnosti při mimořádných událostech. Výsledky přinášejí poznatek, že s vyšší délkou praxe u zdravotnické záchranné služby a s většími zkušenostmi z řešení mimořádných událostí se znalosti a mnohdy i komunikační a koordinační dovednosti zdravotnických záchranářů nezlepšují. Slabými místy jsou oblasti terminologie, fungování a struktury integrovaného záchranného systému a jejich aplikace do praxe. Práce pak naplno ukazuje, že při zásazích profesionálních složek integrovaného záchranného systému u mimořádných událostí dochází k chybám v koordinaci a komunikaci. Stává se, že stanovené kompetence jednotlivé složky nedodržují
|
|
|
Výcvik lezeckých skupin základních složek Integrovaného záchranného systému
BÍNA, Martin
Tato bakalářská práce je zaměřena na "Výcvik lezeckých skupin základních složek Integrovaného záchranného systému". Skládá se z teoretické a výzkumné části. Obsahem teoretické časti je rozdělení základních složek Integrovaného záchranného systému, jejich vývoj v rámci výškových činností a základy metodiky odborné lezecké přípravy. Součástí teoretické části je také porovnání výbavy nutné pro výcvik a následné provádění činnosti ve výšce a nad volnou hloubkou. Výzkumná část byla řešena formou kvalitativního výzkumu. Práce se soustředí na zmapování a porovnání odborné lezecké přípravy členů lezeckých skupin základních složek Integrovaného záchranného systému. Součástí je také zmapování a porovnání vybavení používaného při zásazích těchto lezeckých skupin. Získání dat proběhlo formou polo-strukturovaných rozhovorů, kterých se zúčastnilo 8 respondentů z řad lezců Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a Zásahové jednotky krajského ředitelství Policie ČR v Jihočeském kraji. Vzhledem k absenci jednotné lezecké metodiky v rámci základních složek IZS, slouží tato práce především k přiblížení odborné lezecké přípravy u těchto složek a porovnání vzájemných rozdílů.
|
|
|
Schopnost laické veřejnosti poskytnout první pomoc v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů
SKALICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce zkoumá problematiku poskytování laické první pomoci v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů. Tato práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část jako první popisuje zdravotnickou záchrannou službu, její složky a druhy výjezdových posádek za účelem objasnění vztahu mezi první pomocí a přednemocniční neodkladnou péčí. Následně je v této části rozebrána první pomoc nejen z hlediska teoretického a praktického, ale i z hlediska sociálně psychologického. V neposlední řadě je zde pozornost také věnována anatomií, fyziologií, patofyziologií a první pomocí šesti vybraných akutních stavů. Druhá část této bakalářské práce se soustředí na analýzu dat získaných během výzkumného šetření. Toto šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 33 otázkách s celkem osmi zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají službu v Jihočeském kraji a pomocí přímého vlastního pozorování během praxí. Cílem práce je zjistit, jaký je rozsah schopností laické veřejnosti při poskytování první pomoci, jaká je efektivita jejich provedení a zda-li oplývá laická veřejnost ochotou pomáhat. Získané informace vedly k zodpovězení výzkumných otázek a ke splnění všech cílů této práce. Výsledky zkoumání této práce vyhodnocují laickou veřejnost jako dostatečně ochotnou a s rozsahem schopností, které jsou postačující k provedení základních úkonů první pomoci, avšak efektivita těchto provedených úkonů je značně nízká. Hlavním přínosem této bakalářské práce je zvýšení povědomí o problematice laické první pomoci, což by mohlo přispět ke zlepšení výuky první pomoci a následně ke zlepšení v oblasti poskytování první pomoci laickou veřejností v akutních stavech.
|
host ::
RSS.